|
|
Vybrané aspekty práva na spravedlivý proces v civilním soudním řízení
Král, Kristína ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Vybrané aspekty práva na spravedlivý proces v civilním soudním řízení Abstrakt Rigorózní práce s názvem Vybrané aspekty práva na spravedlivý proces v civilním soudním řízení se zaměřuje na představení jednotlivých aspektů práva na spravedlivý proces obecně na ústavní úrovni i speciálně v kontextu civilního procesu. V rigorózní práci je vysvětlen historický kontext vzniku práva na spravedlivý proces ve světě i jeho zakotvení do českého právního řádu. Je představena úprava jednotlivých aspektů práva na spravedlivý proces v legislativě a judikatuře a jejich význam pro civilní řízení. Speciální pozornost je věnována čtyřem aspektům práva na spravedlivý proces, kterými jsou nezávislost a nestrannost soudů a soudců, princip zákonného soudu a soudce, princip rovnosti stran a princip hospodárnosti. U každého z vybraných aspektů je představena stávající právní úprava, analyzováno jeho praktické naplňování a poskytnuta úvaha nad možnostmi zhojení zjištěných nedostatků. U aspektů práva na spravedlivý proces spojených s osobou soudce je věnována pozornost zejména otázce dopadů jednání jednotlivých soudců na celospolečenské vnímání spravedlivosti justice. Naplňování principu rovnosti stran je zkoumáno se speciálním zaměřením na nemajetné účastníky a ochranu jejich práv. Ve vztahu k principu hospodárnosti (resp. práva na...
|
|
|
Komparace české a španělské úpravy zastoupení v civilním řízení
Tomíčková, Nikola ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Komparace české a španělské úpravy zastoupení v civilním řízení Cílem této je práce je zkoumat institut zastoupení v české a španělské úpravě civilního soudního řízení prostřednictvím komparace těchto právních úprav a zodpovědět vytyčené výzkumné otázky. Zkoumání institutu procesního zastoupení je aktuální vzhledem k probíhajícím pracím na novém civilním řádu soudním, přičemž už v tomto stádiu prací je pravděpodobné, že úprava procesního zastoupení dozná podstatných změn oproti stavu dle současného občanského soudního řádu. V tomto kontextu předkládaná práce zodpovídá otázku nakolik jsou si zkoumané právní úpravy podobné, v jakých oblastech podobnost vykazují a zda, případně v jakých konkrétních oblastech může aktuální španělská právní úprava sloužit za vzor a inspiraci pro budoucí úpravu českou. V této práci jsou první dvě kapitoly věnovány analýze základních prvků české, respektive španělské právní úpravy procesního zastoupení v civilním řízení. Pro kontext jsou v každé z kapitol nejprve krátce přiblíženy pojmy civilního soudního řízení, zastoupení a procesního zastoupení. Dále je procesní zastoupení zkoumáno z hlediska jeho vzniku, tj. na základě zákona, na základě plné moci a na základě rozhodnutí, včetně vymezení osob, které v těchto případech zastoupení mohou vykonávat a za jakých podmínek. V...
|
|
|
Procesní úkony stran řízení
Havlíková, Anna ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Procesní úkony stran řízení Abstrakt Předkládaná diplomová práce je věnována procesním úkonům stran řízení, kterými rozumíme veškeré projevy vůle strany řízení, v jejichž důsledku vzniká, mění se či zaniká civilně procesní vztah. Jak již napovídá název této práce, centrem pozornosti jsou procesní úkony stran řízení, nikoli účastníků řízení. Platná právní úprava pracuje s pojmem "účastník řízení" a pojem "strana řízení" nezná, nicméně pro účely této práce se "stranami řízení" rozumí účastníci sporného řízení, tedy žalobce a žalovaný. Dle autorky této diplomové práce pojem "strana řízení" lépe vystihuje kontradiktorní postavení účastníků sporného řízení hájících v řízení své protichůdné zájmy. Předmětem této práce jsou tedy procesní úkony stran sporného řízení, tj. žalobce a žalovaného. Tato diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole je obsaženo vymezení pojmů procesní úkony a strany řízení. Druhá kapitola je věnována náležitostem procesních úkonů stran řízení, mezi něž jsou řazeny náležitosti týkající se subjektu činícího procesní úkon (tj. procesní podmínky), formy procesních úkonů a v neposlední řadě náležitosti času a místa procesních úkonů. V případě nedodržení náležitostí procesního úkonu se bude jednat o procesní úkon vadný, přičemž vadami procesních úkonů, jejich následky a...
|
|
|
eJustice v civilním procesu
Souhrada, Jakub ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
eJustice v civilním procesu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá eJusticí v civilním řízení, a to konkrétně elektronickými nástroji, jenž se v civilním řízení uplatní. Účelem práce bylo popsat a zanalyzovat současnou právní úpravu dosud zavedených nástrojů eJustice z pohledu civilního řízení za užití metody deskriptivní a metody analytické a zodpovědět na výzkumné otázky, jenž si autor položil v úvodu práce. Práce se skládá ze sedmi kapitol. První kapitola se věnuje vztahu eGovernmentu a eJustice. Druhá kapitola poskytuje výklad pojmu eJustice v civilním řízení. Třetí kapitola mapuje historický vývoje eJustice v rámci České republiky. Čtvrtá kapitola popisuje cíle, jež jsou pro eJustici vytyčeny. Pátá kapitola pojednává o jednotlivých nástrojích eJustice uplatnitelných v civilním řízení, a to nástrojům elektronické komunikace, nástrojům pro hrazení soudních poplatků, nástrojům souvisejících se získáváním informací potřebných pro rozhodnutí, nástrojům souvisejících s náhodným přidělováním nápadu, nástrojům souvisejících s průběhem soudního jednání a nástrojům prostřednictvím kterých poskytují soudy informace o své činnosti veřejnosti. Šestá kapitola se věnuje vyhodnocení v předešlé kapitole popsaných a zanalyzovaných nástrojů v kontextu výzkumných otázek. Na základě opatřených znalostí o právní úpravě,...
|
|
|
Prejudiciální otázka
Chudoba, Stanislav ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Prejudiciální otázka Předmětem zkoumání diplomové práce jsou prejudiciální otázky v českém civilním procesu a předběžné otázky podané k Soudnímu dvoru Evropské unie. Práce má za cíl analyzovat právní úpravu předběžných otázek, s akcentem na rozhodovací soudní praxi. Úvodní část práce popisuje historické souvislosti v římském právu, ve kterém lze spatřovat počátky vývoje současné podoby předběžné otázky na tehdejším institutu zvaném praeiudicium. Dále se práce zaměřuje na předběžné otázky v českém právním prostředí. Po úvodním vymezení pojmu se kapitoly této části postupně zabývají nuancemi v názvosloví tohoto procesního institutu, postavením prejudiciální otázky v rámci soudního rozhodnutí nebo vysvětlením rozdílu mezi hmotněprávními a procesněprávními otázkami. Stěžejní kapitola je věnována vázanosti soudu existujícím rozhodnutím o předběžné otázce a na to navazujícím výkladovým rozborem de lege lata. V dalších kapitolách se práce zabývá posuzováním předběžných otázek, o nichž neexistuje rozhodnutí, a fakultativním a obligatorním přerušením řízení z důvodu vyřešení předběžné otázky. Závěrečná kapitola dané části pojednává o souvislostech mimo civilní proces. V rámci následující části je pozornost soustředěna na předběžnou otázku předloženou k Soudnímu dvoru EU. Úvodní kapitoly představují...
|
|
|
Zastoupení v občanském soudním řízení
Kodetová, Kristýna ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Zastoupení v občanském soudním řízení Abstrakt Rigorózní práce se zabývá právní úpravou zastoupení v občanském soudním řízení. Text rozebírá tento tradiční právní institut, hodnotí současnou právní úpravu i právní úpravu navrhovanou ve věcném záměru civilního řádu soudního a předkládá návrhy de lege ferenda. Práce začíná úvodem, dále se v pěti kapitolách zabývá obecnými otázkami zastoupení, zastoupením na základě zákona, zastoupením na základě plné moci, zastoupením na základě rozhodnutí soudu, advokátním přímusem a končí závěrem. Kapitola o obecných otázkách zastoupení zahrnuje význam zastoupení, problematiku doložení oprávnění zastupovat účastníka a střet zájmů. Kapitola zastoupení na základě zákona je rozdělena do dvou podtémat, a to zákonné zastoupení k odstranění nedostatku podmínky řízení a zákonné zastoupení k ochraně účastníka řízení. Součástí této kapitoly je úvaha nad vymezením procesní způsobilosti. V kapitole zastoupení na základě plné moci je řešeno právo zvolit si zmocněnce a rozebrána plná moc jakožto průkaz existence zástupčího oprávnění a dále jsou analyzována specifika zastoupení jednotlivými subjekty, konkrétně zastoupení advokátem, notářem, patentovým zástupcem, právnickými osobami vyjmenovanými v OSŘ a obecným zmocněncem. Práce upozorňuje na aktuální problematiku zastoupení právnickou...
|
|
|
Druhy civilního procesu
Chromčíková, Viktória ; Zoulík, František (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Druhy civilního procesu Viktória Chromčíková Abstrakt Tato práce pojednává o různých druzích civilního procesu, které se vyvinuly k ochraně subjektivních práv v soukromoprávní sféře. Tím, kdo primárně poskytuje ochranu právům, jsou soudy. V civilním řízení rozhodují spory vzniklé v soukromoprávních vztazích a rozhodují další věci, které stanoví zákon. Historicky se vyvinulo několik druhů civilních procesů. V kapitole jedna je popsán vývoj civilního procesu až do současnosti. V dalších kapitolách jsou rozebrány jednotlivé druhy podle české stávající právní úpravy. Sporné řízení je řešením klasického sporu dvou proti sobě stojících stran, co obnáší všechno, co s tím souvisí - řízení se zahajuje na návrh žalobce a vede se v něm jednání, na kterém jsou vyslechnuty obě strany (nebo alespoň mají stejnou možnost). Před zahájením sporu nebo i během něj je možné vyřešit spor mimosoudní cestou (mediací, smírem nebo pomocí rozhodce). Výhody a nevýhody těchto postupů jsou popsány v kapitolách 2 a 3.2. této práce. Dále je tady nesporné řízení, ve kterém je rozhodováno o právních vztazích na základě zvláštního zákona, přičemž není nutná aktivita účastníků. Na vydání rozhodnutí existuje určitý veřejný zájem. Proto se toto řízení zahajuje i z úřední povinnosti a ohledně zjišťování skutečností se v něm uplatňuje zásada...
|
|
|
Dokazování v civilním řízení (vybrané otázky)
Zezulka, Ondřej ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Záměrem této práce je popsat a zhodnotit aktuální úpravu dokazování, procesních povinností a břemen účastníků řízení v civilním řízení. Dílčí pozornost je kladena na problematiku důkazního břemene a jeho významu pro nalézací řízení sporné. Práce je dělena do tří částí. První část této práce je věnována teorii procesního dokazování. Tato část poskytuje obecný přehled zvolené problematiky a zároveň slouží jako úvod pro další oddíly. Popisuje zde pojem dokazování jako postup soudu vedoucí ke zjištění určitých skutkových okolností. Stručně se věnuje účelu, předmětu i jednotlivým zásadám, na nichž procesní dokazování spočívá. Druhá část této práce pojednává o procesních povinnostech. Uvedené oddíly v podstatě shrnují, jaké chování od účastníků řízení zákonodárce očekává a jaké jednání stranám autoritativně předepisuje pod hrozbou nejrůznějších sankcí. Třebaže tato část textu předchází materiálnímu jádru této práce a uvádí jej, je mu významově i obsahově zcela rovnocenná. Třetí část této práce vysvětluje institut procesních břemen. Klade důraz nejen na teoretickou průpravu a historický vývoj dané problematiky, ale i aktuální výskyt v právním řádu České republiky a promítnutí do aplikační praxe.
|
|
|
Procesní podmínky civilního soudního řízení a jejich zkoumání
Hájková, Petra ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Procesní podmínky civilního soudního řízení a jejich zkoumání Abstrakt Hlavním účelem předkládané rigorózní práce je poskytnout ucelené pojednání o procesních podmínkách civilního soudního řízení a jejich zkoumání, jakož i o odstraňování nedostatků procesních podmínek zjištěných během řízení a následcích nastávajících v případě jejich neodstranění. Cílem této práce je představit a analyzovat nejen náležitosti civilního soudního řízení, které jsou jako procesní podmínky explicitně označeny občanským soudním řádem, nýbrž i takové náležitosti, ohledně jejichž zařazení mezi procesní podmínky není mezi odbornou veřejností shoda. Práce je strukturována do pěti částí, dále do kapitol a podkapitol. První část se soustředí především na vymezení pojmu procesních podmínek a odlišení nedostatků procesních podmínek od vad návrhu na zahájení řízení. Druhá část se detailně věnuje procesním podmínkám na straně soudu, konkrétně civilní pravomoci a příslušnosti soudu. Třetí část popisuje procesní podmínky na straně účastníků řízení, tedy procesní subjektivitu, procesní způsobilost a způsobilost být zástupcem účastníka a oprávnění zastupovat. Čtvrtá část pojednává o negativních procesních podmínkách, mezi něž patří překážka litispendence a překážka rei iudicatae. Poslední pátá část práce se zabývá tzv. spornými procesními...
|
|
|
Dovolání v systému opravných prostředků
Ambrož, Vojtěch ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Dovolání v systému opravných prostředků Abstrakt Jaký účel má v rámci civilního soudního řízení plnit institut dovolání? Má mít dovolání povahu řádnou či mimořádnou? Mají být předpoklady přípustnosti dovolání stanoveny zcela objektivně či mají alespoň částečně záviset na subjektivním uvážení dovolacího soudu? To je pouze část z mnoha otázek, které již po několik historických etap provázejí institut dovolání a vzhledem k plánované celkové rekodifikaci občanského soudního řádu zůstávají aktuálními i dnes. Autor této práce si klade za cíl na některé z těchto otázek poskytnout odpověď založenou na kritickém pohledu na historický vývoj dovolání, jeho současnou právní úpravu a na dovolání z pohledu de lege ferenda. V první kapitole práce se autor obecně zabývá opravnými prostředky v civilním soudním řízení, jejich povahou, účinky a vymezením pojmu dovolání. Největší pozornost je věnována účelům dovolání, mezi které se řadí nalézání individuální spravedlnosti a sjednocování rozhodovací praxe civilních soudů. V druhé kapitole se autor podrobně zaměřuje na historický vývoj institutu dovolání. Mezi jeho důležité vývojové etapy a milníky patří především doba existence rakousko-uherské monarchie, recepce rakouských právních předpisů do československého právního řádu, období mezi roky 1948 až 1989, kdy bylo dovolání z...
|
host ::
RSS.